Základy odborné práce – ukázky studentských prací z LS 20/21 a ZS 21/22

Studenti bakalářského programu Aplikovaná informatika se v rámci předmětu Základy odborné práce zabývají zajímavými tématy. Díky předmětu si osvojí znalosti a dovednosti potřebné pro vstup do akademického prostředí, naučí se analyzovat, interpretovat a vytvářet odborné texty se všemi náležitostmi. Na závěr mají za úkol své poznatky zpracovat a odprezentovat v rámci Studentské posterové konference formou plakátu s infografikou. Garantkou předmětu je PhDr. Věra Radváková, Ph.D. Prohlédněte si několik ukázek studentských prací, které vznikly v LS 20/21 a ZS 21/22.

Problematiku hesel ve svém projektu v letním semestru 2020/2021 zkoumal student Sebastian Brůcha. „Pro toto téma jsem se rozhodl především pro jeho každodenní aktuálnost. V rámci dotazníkového šetření jsem se o tom také přesvědčil.“, vysvětluje autor. Výzkum ukázal, že celé třetině respondentů byla hesla odcizena, tito respondenti o odcizení vědí. Většina dotázaných ale o úniku osobních údajů pravděpodobně vůbec netuší, skutečný počet poškozených proto bude mnohem vyšší. Nasbíraná data ukazují, že až 85 % dotázaných neovládá základní návyky ohledně hesel. Výsledky projektu jsou díky reálným číslům šokující, autor doufá, že alespoň část obecenstva by mohl přimět k dodržování lepší „password hygiene“, např. k vytváření silných a unikátních hesel pro každý internetový účet zvlášť.

Téma Porovnání služeb pro okamžité zasílání zpráv si zvolila studentka Hana Světlíková. Služby pro okamžité zasílání zpráv hrají důležitou roli v naší každodenní komunikaci, i to byl dle autorky jeden z důvodů pro výběr tématu. Autorka pro výzkum zvolila dotazníkové šetření, ze kterého vyplynulo, že respondenti nejčastěji používají služby Discord, Facebook Messenger, Instagram Direct nebo WhatsApp. Většina uživatelů při volbě služby neklade důraz na bezpečnost a soukromí, např. že nejpoužívanější Discord nebo Facebook Messenger nevyužívají pokročilého šifrování. Autorka sama přiznává, že by při výběru platformy pro zasílání zpráv preferovala bezpečnost a kvalitu, ale často je nucena zvolit méně vhodnou variantu pro její dosah a uživatelskou základnu, uživatelé totiž nevyužívají a mnohdy ani neznají bezpečnější možnosti. U kvalitních a bezpečných služeb pro zasílání zpráv je tedy problém v jejich nízké míře používání. Samotná práce se snaží široké veřejnosti ukázat, že existují i bezpečnější alternativy k populárním službám.

Podobné problematice se věnovala také práce ze zimního semestru 2021/2022, ve kterém již studenti pracovali v týmech. Tématem Preference při výběru chatovacích platforem se rozhodli zabývat Beáta Polášková, Sára Dienstbierová, Antonín Šrajer, Filip Janeba a Šimon Šubík. S chatovacími platformami se dnes setkává každý, ale jejich výběr je poměrně rozmanitý. To se ukázalo i v samotném týmu, kdy studenti zjistili překvapivé rozdíly mezi sebou, zvláště odlišnosti závislé na operačním systému mobilních telefonů. Z toho vzešel i hlavní cíl práce: Zjistit, které platformy využívá cílová skupina ve věku 19–29 let a jaké k tomu má důvody. Výzkum ukázal, že nejpoužívanější platformou je Messenger, na druhém místě je Instagram. Nejvíce preferovanými vlastnostmi jsou rozšířenost mezi lidmi nebo uživatelská přívětivost. Naopak jako nepopulární vlastnosti se ukazují případná nerozšířenost mezi lidmi, špatné zabezpečení a nepřehlednost. Práce může být přínosná např. pro vývojáře, kteří chtějí potenciálně přijít s novou platformou na trh.

Studentský tým ve složení Martin Batala, Adam Brachtl, Michaela Čurillová a Patrik Šplíchal se věnoval tématu Používání antivirových programů. V dnešní době jsme zvyklí navštěvovat internet každý den, ale jsme si vědomi toho, při kolika příležitostech se můžeme setkat s hrozbami? Tým využil při práci metody pozorování, dotazníkového šetření a analýzy dokumentů. Výzkum ukázal, že většina respondentů antivirové programy používá a nadpoloviční většina za ně neplatí, nejčastějšími zařízeními, na kterých jsou antiviry instalovány, jsou notebooky. Projekt má přínos pro běžné uživatele počítačů i pro školní vzdělávací systém, také studenti by se měli s touto oblastí seznámit. Obezřetní bychom měli být všichni, útočníci totiž neustále vymýšlí nové způsoby, jak neopatrnosti uživatelů na internetu využít.

V rámci dopadu pandemie covid-19 si studenti Aplikované informatiky Ekaterina Vozhdaeva, Petra Březinová, Tomáš Beneda, Matyáš Fales a Filip Kužela zvolili téma Trávení volného času na počítači. Zajímalo je, kolik času lidé na počítači tráví a jestli se pro ně něco změnilo po uvolnění restrikcí. Jako IT specialisté považují tito studenti počítač za klíčový prvek nejen vlastního studia, ale i volného času. Chytrá zařízení jsou součástí životů nás všech a během pandemie se staly ještě významnější díky snadné komunikaci a možnosti, jak jejich prostřednictvím provozovat oddechové činnosti. Při výzkumu bylo využito dotazníkového šetření, které ukázalo, že respondenti ve věku 15–23 let tráví průměrně 3–4 hodiny denně provozováním volnočasových aktivit na počítači, starším respondentům nad 24 let stačí na tyto aktivity 1–2 hodiny denně. Více než 70 % odpovídajících tráví na chytrých zařízeních v rámci pandemie více času, zároveň by ale chtěli tento čas omezit. Projekt tak nepochybně odhalil prostor pro sebereflexi, posoudit nezbytný čas na počítač musíme ale každý sám za sebe.

Kolik studentů má povědomí o elektronických knihách a kolik z nich jim dává přednost? To zkoumal tým studentů Anastasiia Mordvinova, Grigorii Nazarov, Diana Vajsová, Volha Rachkouskaya a Vladyslav Ivanov v projektu Popularita e-knih mezi studenty. Studenti utrácejí peníze za papírová vydání učebnic, v dnešní době se ale objevují nové formy knih – e-knihy a audioknihy. Cílem práce bylo zjistit, jaká forma literatury je mezi studenty populárnější, jaké jsou výhody e-knih a jaký je nejpohodlnější způsob používání literatury pro studenty VŠE. Dotazníkové šetření odhalilo, že čtečky e-knih používá jen malé procento našich studentů. Respondenti si knihy nejčastěji pořizují v knihkupectví nebo je stahují na internetu. Mezi hlavní výhody e-knih patří jejich dostupnost, nižší pořizovací cena a šetrnost k životnímu prostředí. Výsledky výzkumu byly pro tým překvapivé, možnost využít online knihovny nebo e-knihy může být pohodlnějším a levnějším řešením než fyzické vydání knihy, výzkum ale dokázal že celých 44 % respondentů stále preferuje tradiční papírové knihy, naopak nejméně používanější formou jsou audioknihy.