Nejdražší univerzita v Latinské Americe

Rozhodnutí vyjet na semestr do zahraničí se nerodilo snadno. Už jsem zažil na bakaláři Erasmus ve Finsku, což jsem považoval za skvělou zkušenost. Nicméně se mi původně nechtělo odcestovat znovu, řešit byt, práci nebo opustit rodinu a kamarády. S odstupem času to však byla úplně skvělá volba. Přihlásil jsem se v zářijovém doplňujícím výběrku a dostal jsem se na Tec de Monterrey, což je univerzita, která má v Mexiku tři velké kampusy. Jeden v Monterrey, na severu Mexika, pak přímo v Mexico City a poslední v Guadalajaře. Já se rozhodl pro Monterrey.

Jde o město, které je asi 200 kilometrů od hranic s Texasem a americký vliv je cítit na každém kroku. Naleznete tu řetězce jako Walmart nebo Tim Hortons, skoro nikde se nedá dostat pěšky a veřejná doprava je téměř nefunkční. Nicméně kampus univerzity je nádherný, moderní a umožňuje navštívit rozhlehlou knihovnu, posilovnu nebo bazén. Po pozemku se volně pohybují srnky, pávi a kachny. Celý areál je velmi příjemný a zelený.

Univerzita jako taková dělí semestr na tři bloky. Zahraniční studenti mají téměř vždy mezi jednotlivými cykly týden volna. Navíc má univerzita týden velikonočních prázdnin. Během semestru tedy vznikl prostor na tři týdny prakticky neomezeného cestování, o to byli někteří profesoři přísnější s docházkou. V rámci jednoho předmětu byly typické skupiny do 20 studentů, výuka byla interaktivní a profesoři se, někdy dle mého názoru až příliš, věnovali jednotlivým studentům. Není ale divu, protože jde podle některých údajů o nejdražší univerzitu v Latinské Americe, kterou si takhle díky spolupráci s VŠE můžeš vyzkoušet úplně zadarmo. Před příletem i po něm bylo k dispozici velké množství informací od studijního oddělení a nenarazil jsem na žádné administrativní problémy. Navíc občané ČR nepotřebují do Mexika žádná víza a já osobně nemusel ani řešit žádná dodatečná očkování.

Pauzy mezi cykly mi umožnily navštívit mnoho nádherných míst po celém Mexiku. Jde například o Yucatán, Mexico City, Pueblu, Oaxacu, Chiapas nebo známou Tequilu. Míst bylo ale rozhodně více. Mexiko nabízí návštěvu kulturních památek (například jeden z nových divů světa – Chichen Itza), krásných pláží, ale i deštných pralesů, kaňonů nebo hor. Samozřejmě potom skvělá kuchyně, kterou jsme si všichni zamilovali, a byli následně zklamaní, když jsme v Česku nenarazili na jídlo ve stylu mexického street foodu. Každý si tu přijde na své. Díky nízkonákladovému dopravci Viva Aerobus je možné poměrně levně cestovat po celém Mexiku a jeho různá zákoutí jsou často dostupná jen do dvou hodin letu. Dokonce za mnou dorazili tři kamarádi z Evropy a já s nimi mohl alespoň část tohoto zážitku sdílet.

Často se mě lidé ptali na bezpečnost. Já osobně nevím o nikom, komu by se cokoliv přihodilo. Mexičané jsou velmi vlídní, milí a přátelští. Určitě je na místě obezřetnost, zvlášť v některých oblastech, vyhnout se pohybu o samotě po ulici pozdě večer, nicméně to jsou obecná pravidla, která dodržujeme snad všude na cestách. Moje obava byla trochu i neznalost španělštiny, ale stačila chvilka s Duolingem, trošku otevřená mysl, překladač a na konci pobytu jsem si zvládl i sám půjčit auto a trošku usmlouvat cenu. Je ovšem pravda, že s angličtinou si člověk nevystačí a zvlášť pro cestování je vhodné mít s sebou někoho, kdo španělsky umí, i kvůli smlouvání o často turistických cenách pro „gringos“.

Kdyby tě zajímalo víc, můžeš kouknout na můj Instagram, který jsem rozjel speciálně pro účely reportování o mém pobytu. Případně pošli zprávu na mail janochmartin@seznam.cz.