Náležitosti doktorského studia

Klíčovou součástí studia je příprava disertační práce, která doktoranda provází po celou dobu studia. Téma disertační práce je třeba mít promyšlené už před tím, než stisknete tlačítko „odeslat” na přihlášce ke studiu, protože jednou z povinných příloh k přihlášce je právě disertační záměr. Téma buď můžete vybírat z těch, která vypisují školitelé, nebo lze navrhnout téma vlastní. Školitel musí být zaměstnán na jedné z kateder Fakultě informatiky a statistiky.

Jakmile si vyberete školitele, je čas na rozhovor, kde společně zkonzultujete výzkumný záměr, na jehož základě pak dojde k finálnímu výběru tématu disertační práce. Doporučujeme proto oslovit školitele s dostatečným předstihem před podáním přihlášky, a to minimálně půl roku předem. Pokud v tématu zatím nemáte jasno, konzultujte možnosti témat a školitelů s garantem příslušného studijního programu.

• Aplikovaná informatika
• Ekonometrie a operační výzkum
• Statistika

^{Seznam školitelů a vypsaných témat pro akademický rok 2024/25 naleznete zde PDF.}

S přípravou disertační práce souvisí různé etapy, v nichž doktorand prezentuje dosažené pokroky. Termíny těchto etap jsou dány pravidly studia.

Nejprve doktorand a školitel připravují rámcové zadání práce (téma, struktura, postupy), přičemž vycházejí z disertačního záměru předloženého k přijímacímu řízení. Ve druhém semestru studia doktorand obhajuje písemně předložený projekt disertační práce včetně prvních dosažených výsledků, alespoň na úrovní rešerše dosavadních poznatků. Třetí etapou je státní doktorská zkouška, ve které je doktorand povinen předložit teze disertační práce v rozsahu 20–30 stran a jejich výsledky úspěšně obhájit. Ve čtvrté etapě čeká doktoranda malá obhajoba, neboli obhajoba první verze disertační práce, která komplexně prověří schopnost studenta samostatně a systematicky zpracovávat odborné téma. Doktorské studium je zakončeno obhajobou disertační práce, kde doktorand představuje své cíle a vlastní přínos práce. Závěrečnou obhajobou prokazuje také schopnost a připravenost k samostatné činnosti v oblasti výzkumu, vývoje, či k samostatné teoretické činnosti.

Studenti doktorského studia se mohou zúčastnit jak krátkodobých, tak dlouhodobých studijních a výzkumných pobytů. Do první skupiny spadají semináře nebo konference. Do dlouhodobých lze zařadit studijní nebo výzkumný pobyt na zahraniční vysokoškolské instituci. Délka tohoto výjezdu musí být dva až šest měsíců. Výhodou oproti bakalářským nebo magisterským výjezdů je, že vybraná univerzita nemusí být partnerskou školou Vysoké školy ekonomické v Praze. Záleží pouze na domluvě studenta a vybrané instituce, kde student výzkumný pobyt absolvuje. Na oba způsoby má student nárok zažádat o finanční podporu.

Více zde

Na českých vysokých školách je doktorské studium v prezenční formě podporováno stipendiem, které se skládá z nárokové a nenárokové složky. Aktuální výše nárokové složky na FIS je v základu 8 000 Kč měsíčně. Student má možnost tuto částku navýšit dle své aktivity a zapojení na katedře a fakultě (například lze zažádat o Podporu disertačního výzkumu viz níže, která zvýší základ na 18 000 Kč měsíčně). Stipendium je vypláceno každý měsíc po dobu studia, nejdéle však po dobu 4 let. Nároková složka stipendia se navyšuje o 1 000 Kč měsíčně po úspěšném složení státní doktorské zkoušky. Stipendium se nedaní.

Stipendium má možnost získat také student prezenčního studia, který se rozhodne účastnit výjezdů do zahraničí. Výše finanční podpory se odvíjí podle země, kam student vyjíždí. Navíc v rámci programu Erasmus+ získává doktorand měsíční doplatek ve výši 15 000 Kč vyjma výjezdů na Slovensko (maximálně na 6 měsíců). Podrobnosti týkající se výjezdů, včetně způsobů finanční podpory, naleznete na stránkách Oddělení zahraničních styků.

Doktorandům mohou být na základě žádostí dále propláceny i výdaje spojené s aktivní účastí na konferencích.

Studentům doktorského studia platí zdravotní pojištění stát i po dovršení 26 let.

V rámci standardní doby doktorského studia máte možnost využít mimořádné stipendium na podporu disertačního výzkumu. O stipendium může žádat student prezenční formy doktorského studia na Fakultě informatiky a statistiky ve výši až 10 000 korun měsíčně. Hlavním cílem stipendia je motivovat studenty k dokončení doktorského studia a umožnit co největší soustředění na řešení otázek disertačního výzkumu.

Zařazení do programu je na 6 měsíců s možností opakování během celé standardní doby studia, kontrola plnění plánu probíhá v polovině programu a po jeho ukončení. Žádost o zařazení do programu lze podat na sekretariátu děkana Fakulty informatiky a statistiky do 30. září 2024 do 12:00.
Součástí žádosti je popis činností, které chce uchazeč v rámci projektu realizovat. K činnostem je připojen i harmonogram řešení, rozdělen do dvou etap. Předpokládaný rozsah žádosti je 4 – 5 normostran. Úplné znění vyhlášení programu Podpora disertačního výzkumu ke stažení zde.

Více informací o podmínkách stipendia získáte u garantů doktorských studijních programů.

Pod názvem „Den doktorandů FIS“ se každoročně koná vědecký seminář, na kterém mají jednotliví doktorandi příležitost prezentovat své výzkumy před akademickou obcí fakulty a širší veřejností. Z příspěvků přednesených na semináři je každoročně vydáván sborník.

Vědecký seminář Den doktorandů se uskutečnil 29. ledna 2025.

Více zde